2022 Prázdniny ve Skandinávii aneb 46 dní v autě: 17.-20.7.2022 Chorvatsko severu

Den 18. - neděle 17.7.2022

Ráno už je fronta na trajekt plná ve všech pruzích, a z těch co stojí dál, se někteří na loď už nevešli.

Narváno před příjezdem trajektu

Trajekt za 754 NOK a ani se tam všichni nevešli

Vesteralen: Andenes pozorovatelna velryb. V tomto počasí nic a nikde k vidění, jsou tu jen party, které jedou na lodích za velrybama. Nějak nás překvapuje, že jsou všechny obchody zavřené.

Vesteralen: Andøya Space Center: vystřelují se tu prý rakety do vesmíru, ale nedokážeme najít ani odpalovací rampu, nic. Jen nějaké zábavně poučné centrum.

Pláž, ze které se snažíme ve vesmírném centru něco vykoukat je ale pěkná a pro děti zábavná. Kromě nějakých rostlin jsou na pláži i nečekané věci: PETka z Číny a úplně nový krém na boty z Petrohradu.

Vesteralen: Kleivodden - dívat se k vesnici Bleik a ptačím útesům na ostrově Bleiksøya. Nic.

Vesteralen: pohled na o.Bleiksøya "zblízka" od pobřeží a vidět mořské orly a papuchalky. Něco tu létá, ale ždné detaily vidět nejsou.

Ta špiška je ostrov Bleiksøya

Vesteralen: skalní útvar Bukkekjerka (skalní štěrbina), což je staré Sámské obětní místo. Dojdi si na WC! Na WC je zvláštní tlačítko, které nespoští světlo umělé, ale přepne okno do režimu průhlednosti. Bohužel asi obousměrně :D

Cestou potkáváme poláky s dodávkou v příkopě. Zkoušíme je vytáhnout, ale odneslo to jejich tažné ako. Problém není jen to, že mají pravou stranu auta v bahně v příkopu, ale i to, že ejich auto bude mít tak 4 tuny a vzadu leží na nápravě na hraně vozovky. Tak shánějí traktor.

Je pořád hnusně a zima, jedeme na Lofoty.

Den 19. - pondělí 18.7.2022

Lofoten: Svolvær - Djevelporten = Dábelská brána; kámen zaseknutý ~5m nad povrchem. Z důvodu draze placeného parkoviště v kombinaci se sílícím deštěm a leností jít do kopce na to prdíme a jedeme rovou do centra na prohlídku a nákupy. Už několik dní marně hledáme instantní čaj v obchodech všech značek a velikostí a už nám došel!

Lofoten: Vågan kirke - kostel, který je přezdívaný jako katedrála Lofot. Jezdí sem autobusy zájezdů a platí se vstupné.

Lofoten: Henningsvær město „Norské Benátky“ - nejfotogr. fotbalové hřiště na světě. Sušáky na ryby=smrad. Lidí je tu jako v italských Benátkách, sušáky na ryby tu jsou, ale kromě nápisů NESAHAT na nich nic není, a tak to ani nesmrdí. U hřiště se dá parkovat zdarma, což je jinak v obci skoro nemožné a před obcí je parkoviště placené.

Má to tu svoje kouzlo, tady na skalách nejsou velké davy

Sušáky na ryby prázdné = zklamání, chtěli jsme cítit pověstný smrad

Kostel bez kříže

Fotka hřiště, nezbytná, snad i povinná věc tady. Ale hlavně, my navlečení klepeme kosu a místní holky?

Lofoten: Gårdsvatnet - mokřady se hemží ptačím životem. 6,5m vysoká nerušící pozorovatelna.

Lofoten: Torvdalshalsen - nejlepší vyhlídka na o. Vestvågøy - Dlouhá zástěna s lavicemi.

Lofoten: Eggum - rybářská ves. Amfiteátr s výhledem na půlnoční slunce. Bunkr, otáčecí hlava. Tohle místo mělo být pěkné, ale chtějí za průjezd branou 40 NOK/os v hotovosti do obálky. Zrovna dneska kluci dostali od jedné paní každý 100 NOK, takže poprvé máme i hotovost, ale to je jejich a tak s rozhodnutím zkusit vyjít 6 týdnů jen s REVOLUT kartou se otáčíme. Teda není tu žádná kontrola a je otevřeno, ale jde o princip. Nicméně už cestou k bráně bylo pár zajímavých míst a jedno k přespání vhodné a to je u mariny, s možností rybaření a sušákem ryb s hlavama!. Sušák smrdí fest a v přístavu je sklad plný těch hlav, takže to je taky vydatné! Je tu i hezká pláž a výhled na půlnoční slunce. Jen teplo chybí.

Půlnoční slunce

Přístav v půlnočním slunci

Den 20. - úterý 19.7.2022

Lofoten: pláž Storsandnes patří mezi skryté poklady. A jo, je fajn, jen voda kolem 10°C není kdo ví co :-) První koupání v moři a rybaření.

Lofoten: jezero Storvatnet se surrealistickými ledovcovými formacemi okolních skal. Nádhera.

Lofoten: Nusfjord - skanzen celé rybářské vesnice. Vstupné 100 NOK/os nás odrazuje a jak pozorujeme, tak to dokáže odradit i němce. Recenze na tripadvisoru jsou ve stejném duchu. Vylézáme na vyhlídku na skálu a dole jsou přístupné rybářské domky jako hotel rovněž přístupné.

Hotel

Rybaříme

Lofoten: Reinehalsen - z nejfotogr. míst Norska, vesnice Reine s pohořím a zátokou Reinefjordu v pozadí. Tady se chodí stezkou na skálu na super výhled, ale přilehlá parkoviště jsou narvaná. Jedeme tu ještě večer pro Too goog to go balíček a pořád narváno.

Na slunci jsou ty Lofoty fakt pěkné

Další sušáky ryb, opět jen hlavy

Lofoten: vesnice Å, konec silnice, rybářská ves do konce tisíciletí.

Rackové

Kromě šikmého parkoviště v Å je všude naprosto narváno kempujícími auty, už několik hodin, takže půjdeme spát do fronty na trajekt. Sice by neměla být velká poptávka na naší trase, ale je to řešení, kde přespat. Navíc je tu vyhřívaný záchod a spousta volného prostoru kolem.

Zázemí u trajektu v přístavu Moskenes

Den 21. - středa 20.7.2022

Ráno vypadá, pokud jde o počasí, docela nadějně. Jedeme trajektem, který si "zajíždí" přes ostrovy Værøya a Røst. Díky tomu je hodně prázdný a také by měl být zdarma. Jezdilo tím tak málo lidí, že jako podporu zavedli pro letošek cestu se zastávkou na některém z ostrovů zdarma. Přímá cesta vyjde na cca 2000 NOK. Na trajektu potkáváme cestovatelků Péťu, vyměňujeme si zkušenosti a protože je pěšky, bereme jí s sebou, máme na ostrově stejný cíl.

Jsme první, ale tady opravdu není kam se cpát

Trajekt je docela obří a...

..moderní, s herničkou...

...a rozhodně není narvaný, narozdíl od přímého spoje Moskenes - Bodo

Lofoten: Værøya - výšlap na kopec Håtua s vyhlídkou ze srázu. Péťa šíleně žene, ale možná i díky ní vyšplháme až nahoru. Cestou zpět přichází taková průtrž, že máme mokré všechny nepromoky.

Tohle je 435 metrů výška asi

Lofoten: Værøya - opuštěné letiště na severu ostrova. Projíždíme celým ostrovem dokola na letiště, ale tam není kromě větru docela nic. Takže se vracíme na naše původní místo, tam to bude na přespání lepší a zatím si zatopíme a převlékneme.

Kupujeme Too good to go snad v jediném obchodě, který tu je, a před zavíračkou jdeme pěšky na nákup a vyzvednutí. Už neprší a u obchodu je zastřešené, závětrné posezení. Nějací jiní turisté si tu vybalili krabice a vaří. Po zavření obchodu jdeme konťákovat a je toho tu fakt dost - nemáme to ani kam dát, ani Péťa už to nemá kam dát. Příjemné a poklidné odpoledne na takovém zapomenutém místě.